Vlastní jatka a obchody, ale i výrobu energií z vlastních zdrojů vytvořili farmáři Horákovi z Choťovic na Kolínsku. Samotný chov zvířat by se podle nich nevyplatil. Zástupci farmy řekli novinářům. Díky vlastní bioplynové stanici i tzv. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadu, je farma energeticky soběstačná. V nynější době stoupajících cen energií je to výhodné, i když nafta do traktoru je stále potřeba, uvedli majitel farmy Karel Horák a jeho syn Jiří, který představuje 11. generaci sedláků v rodině Horákových.
Kvůli nízkým výkupním cenám prasat by se podle farmářů samotný chov na hospodářství, kde týdně porazí zhruba 50 prasat, nevyplatil. Na kilogramu živé váhy by podle Karla Horáka tratili kolem deseti korun, i po započítání dotací by se ztráta pohybovala kolem sedmi korun. S vlastními jatkami, třemi kamennými prodejnami a s dodáváním do internetového obchodu ale podle něj už ekonomika produkce vepřového funguje. Kromě toho Horákovi poskytují ubytování.
Na farmě stojí od roku 2012 bioplynová stanice s hodinovým výkonem 835 kilowatthodin (kWh). „Krmíme to hnojem, kejdou (směs výkalů hospodářských zvířat s vodou) a kukuřicí,“ řekl majitel farmy. Do bioplynové stanice dávají i zbytky z polí, které supermarkety kvůli například nesprávnému tvaru nechtějí prodávat.
Farma je tak podle Jiřího Horáka energeticky soběstačná. Vyrobenou elektřinu i prodává. „Spotřebujeme 15 až 20 procent elektrické energie,“ dodal. Vyrobené teplo využije farma beze zbytku. Kromě podlah v chovech selat vytápí třeba v létě sušárnu na krmivo.
Zařízení ZEVO pomáhá se zpracováním zbytků. „Zde zpracujeme všechny odpady vzniklé z provozu na farmě. Bioplyn je dále vyčištěn na kvalitu CNG, který je určen pro pohon motorových vozidel. Výsledkem celého procesu je velmi kvalitní přirozené hnojivo, které aplikujeme na zemědělské pozemky,“ doplnil Karel Horák.
ČTK