Sklizňová plocha chmelnic proti loňsku vzrostla o 4,9 hektaru na 4971 hektarů. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav tak snížil svůj květnový výhled, kdy počítal s plochou 4987,5 hektaru.
„V letošním roce evidujeme nárůst sklizňové plochy o 0,1 procenta, na konečných 4971,2 ha. Chmel se na našem území pěstuje u 121 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko,“ uvedla mluvčí. Největší plochu zabírá Žatecká chmelařská oblast, kde je 77,12 procenta výměry chmelnic v ČR. Na Úštěcku je pak 10,4 procenta chmelnic, v Tršické oblasti 12,48 procenta.
Největší plochu z hlediska odrůd zabírá Žatecký poloraný červeňák, u něj jde o 4183,6 hektaru. S velkým odstupem, se dále v ČR pěstují odrůdy Sládek (373,8 hektaru), Premiant (216,9 hektaru), Agnus a minoritně i další jako Hallertauer Magnum, Perle 1,4 ha nebo Saaz Brilliant.
Pěstitelé letos vysadili 288,6 ha hektarů nových chmelnic, což 5,81 procenta ze součtu sklizňových ploch ČR.
Loňská úroda chmele byla průměrná a proti předloňsku klesla o 17 procent na 5925 tun „zeleného zlata“, uvedla již dříve Kršková. V hlavní Žatecké oblasti se úroda snížila o 953,75 tuny na 4323 tun, což byl meziroční pokles o 18 procent. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka stálo za slabší úrodou počasí, zvlášť pak nedostatek srážek v letních měsících. Průměrný výnos loni činil 1,19 tuny na hektar, předloni byl o 0,24 tuny na hektar vyšší.
ČTK