Pachtovné
I když zejména v posledních letech se u nás zvyšuje výměra zemědělské půdy, která patří těm, kteří na ní hospodaří, stále většina pozemků používaných k zemědělské výrobě je pronajata. Není to ale nic divného, platí to i o původních členských zemích unie. I v nich je zřejmý úbytek počtu zemědělských podniků, zvyšování jejich výměry, a tudíž i podílu pronajaté půdy. Ti, kteří skončí s hospodařením, si totiž půdu většinou nechávají a svým sousedům ji raději pronajímají. A proč by ne! Pachtovné je tam totiž už mnoho let na poměrně slušné úrovni a znamená příjemný pravidelný příjem. Jenže to samé už začíná platit i u nás. Jestliže ještě před několika málo lety se nájemné v řadě případů vyplácelo většinou naturálně, třeba v podobě několika pytlů obilí nebo poražených prasat, v současné době to je již zcela jinak. Podle údajů Agrární komory dokonce nyní roční nájemné, které zemědělci v celém Česku zaplatí majitelům půdy, dosáhlo úrovně, kterou podniky obdrží za stejnou dobu na dotacích. Jinými slovy, aby mohli hospodařit, musí vše, co dostanou z unie a ze státního rozpočtu, odevzdat majitelům půdy. Příčina této, dá se říct radikální změny za poměrně krátkou dobu, je jasná. Cena půdy hlavně v posledním desetiletí rapidně vzrostla a podle různých údajů už dosáhla vyšší úrovně, než je průměr unie. Důvod je nutné spatřovat zejména v přístupu těch, kteří přijali pravidla, která u nás v současné době platí pro prodej zemědělské půdy. Ve většině vyspělých zemí totiž platí určitá ochrana zemědělců, kteří na půdě hospodaří a mají ji pronajatu. Majitel, pokud ji chce prodat, to musí…