Vláda se v červnu bude zabývat krizí v zemědělském sektoru. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) má přinést do konce června analýzu, jak chovatelům a pěstitelům pomoci. Propadem cen u vepřového a mléka by se měla podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zabývat i Evropská rada. S přímou finanční pomocí pro sadaře a vinaře, kterým v dubnu zmrzla část úrody, se však zatím nepočítá, řekl po setkání s ovocnáři a vinaři Sobotka.
„Nemyslím si, že je teď úplně prostor pro to, aby vláda poskytovala přímé finanční kompenzace,“ řekl na dotaz ČTK premiér. Vláda na konci března schválila pro zemědělce za loňské rekordní sucho v mimořádnou pomoc v hodnotě 600 milionů korun. Polovina peněz měla jít z vládní rozpočtové rezervy a dalších 300 milionů muselo ministerstvo nalézt v rozpočtu svého resortu. Předloni notifikovala Evropská komise program, díky němuž může stát poskytovat do konce roku 2020 poškozeným zemědělcům až 12,25 miliardy korun, které nebudou považovány za nepovolenou podporu.
Podle Jurečky je třeba systémových řešení, hodlá proto částečně měnit programy v evropském Programu rozvoje venkova, aby mohli pěstitelé lépe čerpat peníze na technologie, které by jejich úrodu před mrazy ochránily. Opatření podle něj dokážou zachránit ovoce, pokud jsou mrazy do minus pěti stupňů, i po několik dní. „Sad se svrchu zavře síťovou technikou, která může mít případně textilii. Může se vytvořit mlha, může se dočasně využít i závlaha pro změny mikroklimatu v porostu,“ vysvětlil ministr. Současně přemýšlí i o finančních nástrojích, aby si mohli pěstitelé svou úrodu lépe pojistit.
Vinařům způsobily dubnové mrazy škody na předpokládaných tržbách 1,4 miliardy korun, ovocnářům 400 milionů korun. Vinaři mají poškozenou zhruba třetinu vinohradů, někteří však i celé vinice. U ovocnářů jsou nejvíce postižené meruňky a broskve, u nichž se předpokládá ztráta proti průměru 60 procent, z poloviny jsou postižené višně a třešně. U jablek se republiková ztráta pohybuje okolo 20 až 25 procent.
ČTK