Ministři zemědělství ostatních zemí Evropské unie dnes dávali najevo větší pochopení pro odmítavý postoj České republiky a dalších východoevropských států k určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce. Novinářům to v Bruselu řekl český ministr Jiří Milek s tím, že asi dvě třetiny zemí unie mají nyní na problematiku podobný pohled jako Praha.
Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.
„Dnes na jednání bylo vidět, že většina zemí dala na naše argumenty. Nechala se přesvědčit a už neprosazují tvrdé zastropování, ale maximálně na dobrovolné bázi,“ poznamenal ministr Milek. Určení tvrdé horní hranice plateb nyní podle něj už neprosazuje ani Německo nebo Francie.
Milekův maďarský kolega Sándor Fazekas dnes na jednání ministerské rady představil společnou pozici zemí visegrádské skupiny – tedy Česka, Maďarska, Slovenska a Polska – a Chorvatska. Státy se koncem ledna v Budapešti shodly na prohlášení, v němž kromě jiného zdůrazňují, že všechny farmy v EU mají mít k financování shodný přístup.
„Naše zemědělství je na vysoké úrovni a myslím, že i EU nám to trochu závidí,“ podotkl dnes český ministr.
Proti pevné horní hranici přímých plateb se nedávno v Bruselu vyslovil i premiér Andrej Babiš. Milek dnes odmítl, že by postoj České republiky byl formován jen tím, že významným příjemcem přímých plateb je koncern Agrofert.
„V ČR je zhruba 1900 velkých firem. Z toho jen několik vlastní jedna osoba. Absolutní většina firem jsou buď akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným. Společně tak tyto firmy vlastní asi 150.000 vlastníků,“ vypočetl dnes v Bruselu Milek. Kolem 60 procent z nich navíc v těchto firmách pracuje a pevné stanovení horní hranice plateb by znamenalo znehodnocení jejich majetku.
Ministr později v tiskové zprávě doplnil, že při horní hranici plateb ve výši 60.000 eur (1,5 milionu Kč) ročně, což je jedna z diskutovaných variant, by Česká republika na přímých platbách přišla zhruba o pět miliard korun ročně. Věc by se podle něj dotkla farem, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.
Česká republika, ale také Slovensko, mají v EU z historických důvodů poměrně specifickou strukturu zemědělských podniků. V Česku jsou totiž zemědělské podniky s největší průměrnou výměrou (133 hektarů) a také ekologické farmy patří s průměrnými 120 hektary mezi největší v unii.
ČTK