Každý šestý chovatel hospodářských zvířat a každý pátý zájmový chovatel neprošel v loňském roce kontrolou veterinářů týkající se pohody zvířat. Zatímco u zájmových chovatelů podíl meziročně mírně klesl, u hospodářských vzrostl o šest procentních bodů. Mezi nejčastější chyby zájmových chovatelů patří nevhodné podmínky chovu a omezování výživy a napájení. U hospodářských zvířat pak chovatelé nejčastěji zanedbávají přiměřenou ochranu zvířat před větrem nebo predátory. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání začal v Česku platit přesně před 25 lety. Od té doby kontrol přibylo. Například v dozoru nad přepravou zvířat šlo na začátku zhruba o 250 kontrol ročně, v současnosti jich je více než desetinásobek.
Loni veterináři například kontrolovali chov ovcí na Turnovsku. V okolí domu bylo mnoho předmětů, které mohly zvířata zranit – volné dráty nebo trčící trámy, okapy a hřebíky. Chovatel dostal pokutu.
Odlišným případem byl údajně týraný slepecký pes v Praze. Vycvičený vodicí pes byl ve špatném stavu – ztratil srst, měl prověšené břicho a strupovitou kůži. Majitel se však o psa skvěle staral. Veterináři zjistili, že zdravotní stav psa nebyl způsobený špatným zacházením, ale podáváním kortikoidů kvůli nemoci, což mu nakonec způsobilo Cushingův syndrom. O týrání tedy v tomto případě nešlo.
Odsouzený byl ale chovatel z jižních Čech, který nechal psa uvázaného u boudy na přímém slunci, přestože zvíře mělo otevřenou ránu na noze. Veterináři psa ošetřili a předali do náhradní péče.
Správa loni předala obcím k dalšímu řešení 468 podnětů, ve čtyřech případech dala vědět kvůli vážnosti problému i orgánům činným v trestním řízení.
Nejenom kvůli medializaci případů se stále více řeší tzv. množírny psů, kde zvířata často žijí v podmínkách ohrožujících jejich životy. Většinou se však podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda popisované porušování zákona neprokáže.
Semerád by nechtěl pro veterináře větší pravomoci, než mají doposud, například aby mohli kontrolovat uzavřené prostory, kam je chovatel nechce pustit. Kdyby měli pravomoci větší, nezvládali by řešit počet podnětů, kterých by nejspíš přibylo. Velmi často podle Semeráda jde o sousedské opakované udávání, kdy neexistuje žádný důvod k hlášení týrání. Přesto vše musí úřední veterináři zaevidovat, což jim bere čas na práci.
ČTK