Mezi své priority řadí kandidát na prezidenta Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek omezení zahraničních dovozů potravin za dumpingové ceny a vyšší podporu státu intenzivní živočišné výrobě a citlivým komoditám. Sněm komory bude ve čtvrtek v Olomouci. Jandejsek je zatím jediným kandidátem na prezidenta komory.
Západní státy unie podle něj neúměrně dotují výrobu potravin z národních rozpočtů. České výrobky jsou pak na trhu nekonkurenceschopné, protože i přes nižší výrobní náklady jsou v prodejnách dvojnásob drahé než zahraniční výrobky. „Měly by se stanovit náklady v unii a za tyto minimální ceny by se mělo vyvážet,“ uvedl.
Dále by chtěl systematické kontroly dovážených potravin, nikoliv namátkové. Kromě kontrol celníků by si přál větší dozor ze strany veterinářů. „Měl by u toho sedět veterinář a policie – a když to zboží není v pořádku, tak pryč odsud,“ řekl. Současné kontroly podle něj pokryjí u masa zhruba 1,5 procenta dovozů. Veterinářů by se na tuto činnost podle něj našlo dost, i když ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád mluví o dlouhodobém podstavu. Podle Jandejska by měli být převeleni z kontrol českých podniků.
Jandejsek dále chce, aby v příštím programovacím období EU nebyl stanoven strop plateb pro velké podniky. O něm se hovořilo při přípravě současného sedmiletého dotačního období. Evropské orgány původně počítaly s krácením dotací u velkých farem nad ročním stropem 300.000 eur o 40 procent, následně ale bylo krácení dobrovolné a daleko nižší. Podobné myšlenky se ozývají i při formování společné zemědělské politiky po roce 2020.
Jandejsek také odmítl snižování plateb pro znevýhodněné, například horské oblasti, tzv. LFA pro u zemědělců hospodařících na větší ploše. Podle něj by se naopak platba měla zvýšit u hospodářů s živočišnou výrobou. V ČR se u výměry do 300 ha vyplácí plná platba, dále se s každými několika sty hektary snižuje. U výměry půdy u podniků nad 2500 ha je snížená o 30 procent. Podle Jandejska by mělo být toto snižování v jednotkách procent.
Souhlasil by s rozšířením znevýhodněných oblastí i do českých míst zasažených suchem. Dává ale přednost tomu, aby stát zemědělcům pomáhal se zaváděním zavlažovacích systémů. Chtěl by také, aby stát navýšil podíl na citlivé komodity z obálky celkových přímých plateb z 15 na 25 procent. To jsou peníze, které může stát z evropských dotací na přímých platbách oddělit a věnovat je producentům komodit. Mezi citlivé komodity se řadí kromě chovu skotu pěstování brambor, chmele, cukrová řepy, ovoce a zeleniny.
Dvaašedesátiletý Jandejsek působí od začátku 90. let jako ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov. Firma se zabývá hlavně zpracováním kuřecího a králičího masa a mrazírenským skladováním. V rámci holdingu Rabbit CZ je zaměstnáno zhruba 1700 zaměstnanců, v posledních letech dosahoval obratu kolem 6,9 miliardy korun ročně.
Na šest míst pro viceprezidenty komory se přihlásilo devět kandidátů. Mezi nimi i bývalý náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla, ředitel společnosti Agro Jesenice Jan Kubiš nebo předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Současný prezident komory Miroslav Toman již kandidovat nehodlá.
ČTK