Zhruba po půl století obnovily Ivančice pěstování chřestu. První sazenice se tento týden objevují na poli města, které má zhruba tři čtvrtě hektaru. První sklizeň se očekává v roce 2020, kdy by také mohli návštěvníci tradičních chřestových slavností jíst po mnoha letech místní zeleninu, řekla ředitelka ivančického infocentra Magdalena Černá.
Chřest kdysi jako vybraná lahůdka a chuťově vynikající zelenina mířil na císařský stůl do Vídně, ale například i do Říma. Oblíbený byl především za hranicemi. „Snah o obnovu bylo několik. Nyní zasadíme během tohoto týdne zhruba 16.000 sazenic,“ řekla Černá.
Chřest je trvalka, na stanovišti vydrží a úrodu dává zhruba 20 let. Náklady na pěstování město odhaduje ročně na několik set tisíc korun, část se bude pěstovat i starou metodou pod hliněnými nádobami. „Rostlina je náročná na pěstování, je nutné neustále obcházet pole a hlídat, kde chřest roste a řezat ho,“ uvedla Černá.
V Česku se chřest pěstoval před druhou světovou válkou poměrně hojně, vyhovují mu lehčí písčité půdy. Komunistický režim z chřestu udělal buržoazní potravinu a nechal jej z polí zmizet. Údajně proto, že jej nedokázal rychle dostat k zákazníkovi a zelenina tak podléhala zkáze. Na Ivančicku skončilo pěstování chřestu na přelomu 60. a 70. let. Na slavnosti se dlouho vozil ze Slovenska, v posledních letech už jej dodávala společnost Český chřest, která obnovila pěstování na Mělnicku a je jedinou českou firmou, která se mu věnuje ve velkém. Pěstuje bílý a zelený chřest a od letoška také speciální odrůdu fialového.
ČTK